Buddhovo sezení je nezištná pozice, kdysi nazývaná dhjána, čchan, poté zen. V této západní verzi zenu byla všechna japonská pojmenování vědomě vypuštěna, aby mohla být nahrazena evropskými výrazy, srozumitelnějšími a více přizpůsobenými naší době.
Když japonští mniši přinesli z Číny čchan, nazvali ho zen a z pozice Buddhy se stal zazen.

Buddha s květinou
Klášter meditace

Mistr Sandó Kaisen se rozhodl odetnout od japonské tradice, příliš lnoucí k obřadnosti a formálnosti, aby zachoval ryzí podstatu Buddhova učení: „Buddhovo sezení“.
Již 25 let předává učení svého Mistra Taisena Dešimarua v Polsku, České republice, na Slovensku, Ukrajině a v Rusku, až ve Vladivostoku u Japonska.

Od nynějška pro dny příští bude „Buddhovo sezení“ vzkvétat pod svým novým jménem. Skrze něj je autenticky odkazována podstata Patriarchů a „šikantaza“ Mistra Njódža: „prostě sedět“ je nahrazena výrazem „nezištná pozice“.
Sútry a texty čteme a zpíváme v národním jazyku, už ne japonsky nebo v sanskrtu.
„Buddhovo sezení“ je to, co umožňuje odložit tělo a ducha.

„Opravdu se nesnažte čehokoli dosáhnout.
Probuzení znamená probudit se ke skutečnosti, že jsme hluboce zbloudilí.
V minulosti iluze neexistovaly, takže dnes není probuzení.“

Zavřít